Ondřej Vazač z Písku by se rád podělil o své zážitky se zařizováním skateparku a s tím, jaké jsou problémy, pokud provozuejete skatepark na vlastní náklady. Více už Ondra

Rád bych začal tím, že bych vás seznámil s historií.

Od roku 1996 zde funguje občanské sdružení Skateboardklub Písek, které mělo při založení okolo 30 členů, které převážně tvořili skateboardisté. Až v roce 2000 se členové klubu složili a za částečné podpory města postavili učko.
V roce 2002 byla vyhlášena soutěž od Opavia, ve které byla hlavní výhra komplet 5 dřevo-kov překážek (bang, malý a velký rádius a dva malé bangové fanálky) soutěž vyhrál místní klučina, který s tímto sportem neměl nic společného a tak daroval překážky městu, které je umístilo na parkoviště.
O 5 let déle kdy již byli překážky zchátralé i po velkých povodních, se město rozhodlo, že se překážek zbaví a upředností parkoviště. Překážek, které neměli další vyhrazené místo na umístění se ujmul pan Ladislav Beran, který měl myšlenku vytvořit sportovní centrum uprostřed fabriky Píseckého Jitexu na soukromý pozemek jim pronajímaný (nájemné). Zde zase překážky pobývali dva roky, během té doby se začaly objevovat problémy s placením a návštěvníky, byl tam prostě bordel. Vedení fabriky se chtělo této spíše „ přítěži „ zbavit.

Před rokem, po 5 letech ježdění jsem se teprve začal zajímat o to, proč tak skatepark chátrá. Obnovil jsem nefungující klub a v čerstvých 18 jsem se stal jejím předsedou, dostal se ke mně i zprava o možnosti zažádat na městě o příspěvek. Na naši organizaci jsme zažádali cca o 300 000 Kč.

Město by určitě nechtělo přispět pouze na skatepark a tak jsme plán nafoukli… plán zahrnoval více aktivit, aby byl zajímavější pro vedení města (pumptrack, parkur dráha, oplocení, minilezetop pro malé děti) vše pro malé a starší děti.
V roce 2010 nám byl příspěvek schválen a obdrželi jsme dotaci 140 000 Kč + 30% spoluúčast. Takže jsem musel sehnat sponzory, kteří nám zaplatí těch 30%. V 18 letech trocha zkušenosti S panem Beranem se naskytli potíže, které zasahovali až do samotné organizace a využití finančních prostředků od města, kdy po mě chtěl část příspěvku pro sebe. Po buzeraci jsem vyřešil situaci až po půl roce novou nájemní smlouvou od společnosti Jitex. Postavili jsme nový rádius s velkou plošinou a spinu za pomoci Tomáše Lízala, kterému moc děkuji!

S fourcrossařem Jakubem Říhou, který má zkušenosti ze světa přišel další nápad založit „ Škola kola“ pro mladé děti, které začínají. Inspirace přišla z jiných států, ve kterých už jsou podobné kurzy delší dobu. Udělali jsme před zimou nábor a přihlásilo se nám 14 dětí ve věku 13 let, což jsme vůbec nečekali. To nám udělalo slušnou základnu klubu, která je za podpory jejich rodičů i finančním přínosem pro provoz areálu. Přes zimu jsme vyučovali v tanečním klubu ZIP, kde nám místo pro výuku umožnila Klára Humpálová. Vyučovali jsme teorii, historii, seznámili jsme kluky se základním strečinkem, rozebírali jsme práci s koly v hodinu a půl dlouhých dvou týdenních trénincích. Na začátku jara dalšího roku jsme se přesunuli do skateparku a na pumptrack, kde jsme kluky učili úplné základy. Počínaje samotným stáním na kole, bunnyhopem, manuálem a udržením kola na malém skoku. Přes léto jsme s klukama procestovali několik skateparků, včetně bikros dráhy v Protivíně, kde Kuba Říha předvedl profesionální ukázku.
Kluci udělali za rok veliký pokrok dál a přes zimu pokračujeme indoor tréninky.

Společně s mým kamarádem Davidem Langerem, se kterým jezdím a jeho kolegyní z Templeboardstore připravujeme toto září závody pod záštitou Templestore.

Našim cílem je těmito závody seznámit širokou veřejnost s aktivitou našeho klubu a mediální propagací tohoto sportu. Rádi bychom se dostali do podvědomí lidí z okolí a dále získali jejich podporu k rozvoji našeho areálu. Na rozdíl od jiných měst se náš park nachází na soukromém pozemku a veškeré náklady (nájemné, stavba nových překážek, úklid, údržba areálu) a další výhrady si hradíme sami.

V blízké budoucnosti mám v plánu nadále žádat o grantové příspěvky od Města pro činnost a hledat sponzory na podpory parku, kterým nabízíme flexibilní reklamu a reklamní plochy v areálu.
Doufám, že článek motivuje další nadšence tohohle sportu k tomu, aby se pokusili pohnout s jejich místy k ježdění dál se stejným úsilím, jako jsem se do toho odhodlal já sám.

 

 

 

 

My děkujeme Ondřejovi za to, že se s námi podělil o svoje zážitky a celá redakce přeje hodně štěstí s parkem a hlavně víc lidí, kteří se nebojí a starají se o budoucnost parků v čr.