Dost bylo bikechecků profesionálních závodníků, dneska tu máme kolo z lidu. V bikechecku nám na fotkách, videu i v textu představí svůj bajk Tandlis, kterej svoje jezdecký nedostatky dohání s leštěnkou v ruce právě natuněným kolem, dobře padnoucí flanelkou a Janem Mocňákem za kamerou.

Pro letošní rok jsem chvíli zvažoval, jestli nemám zůstat u loňské Ninjy 3.0. Zvykl jsem si na ni a při svým nedostatku času ji nestačil ani moc zničit. Když jsem pak ale viděl novou barevnou kombinaci Ninjy naživo, nedalo se odolat. Kromě toho mě celý rok lákalo přejít na menší velikost, takže z Mka na Sko.

Nakonec mi přistála v kanclu krabice a mohl jsem začít ladit. Většinou nemá moje kolo na konci sezóny moc společného se sériovkou a letos to bude asi stejné. Ani jsem nestačil zajet Fox DHX Air 5.0 a už jsem dostal k namotnování Rock Shox Vivid Air ve speciální úpravě. Tuhl libovku jsem si odvezl ze SRAM Campu na Singltreku pod Smrkem a je od mechaniků SRAMU nastavená na maximální citlivost. To už my zlenivělí tatíci od rodin oceníme a je fakt, že rozdíl je značný. Naopak ze začátku se nestíhala zajet Foxka i přes použití Kashima Coatingu. Teď už ale obojích 180 mm jede naplno a dá se i přes rozdíl tovární značky.

!##GALLERY##!

Další změnou oproti sérii je pohon. Truvativ Holzfeller vystřídala vyšší řada Descendant. Tyhle kliky jsou nejen lehčí, ale mají také integrovanou osu, drobnější střed a rozhodně lepší povrchovou úpravu. Co vydrží, to se uvidí. SRAM ale deklaruje, že tenhle model testoval mocný Peaty, tak snad jim dal dost zabrat, než je pustili do výroby. Podobně jsem zvědavý na výdrž testovacích pedálů HT AE-02 s titanovou osou. Váhu už ani snad nechci znát. Zatím to ale vypadá, že na to moje pápradový ježdění budou víc než dostačující.

Další osazení už je celkem standardní: ráfky, řízení a sezení od Syncros, náboje a gripy AGang, řazení SRAM X.9, brzdy Avid Code MM, vodítko od E13 verze LG1+.

Pak tu je ještě pár věcí, u kterých jsem ale neodolal a poprvé v životě je trochu vytunil. Šedivou a bílou tak doladila s Kashimou dobře vypadající zlatá na šroubech v kotoučích, zátce a položce řízení a ještě 36z převodník od Shaman, který o dost líp funguje s použitou silniční kazetou než 38z.

Poslední úprava proběhla v obutí. Na předek přišel osvědčený Maxxis s měkkou směsí. Když už je člověk nešikovnej, tak ho aspoň plášť musí podržet. Vzadu zůstal Geax, ale s vystuženým bokem a tvrdší směsí, ať se taky trochu sklouznu.

Zatím jsem na Ninje jel párkrát, ale i při svý neschopnosti mám zase o něco víc pocit jako s Red Bullem, že mi tohle kolo dává křídla. Je určitě hravější a neposednější než ve velikosti M, ale postupně se na něm pouštím do větších a větších nesmyslů a zjišťuju, že pořád drží a chce si se mnou hrát.