Který stát vás jako první napadne, když si přečtete tenhle titulek? A co druhý? Když se nad touto úvahou pozastavíte, dostanete se k faktu, že v BMX jsou jezdci svým způsobem a stylem v něčem odlišní. Zkusme si vyjmenovat ty, kteří jsou v něčem nej.

Rusko
Když začínaly vycházet edity ruských jezdců, bylo vždy téměř jisté, že v něm bude něco, co jste ještě neviděli. Ale i dnes stále posouvají ruské mašiny jako Irek Rizaev nebo Kostya Andreev (čtetě Andrejev, Andrív ho vytáčí) hranice toho, co jde v jednom airu stihnout zamotat.

Max Bespaily a jeho šílený railridemax

Kanada
V zemi zimy, hokeje a milých lidí zamíříte zcela jistě k Drew Bezansonovi a Miku Vargovi. Drew doslova posouvá limity, co se týče kreativity, výšek a vůbec možností na malém kole. Mike se zase většinou snaží o nadpozemskou rotaci či parádní techniku. Zázemí Joyride 150 jim v tom dost pomáhá.

USA
V Améru je to celkově rozmanitější, ale jsou zde nejlepší podmínky na trénování ať už jde o super bazény v Kalifornii nebo samozřejmě o Woodward kempy, o skrytých trailsech ani nemluvě. Nicméně asi tři města dost vyčnívají s produkcí kvalitních jezdců s osobitým stylem. Jedním z nich je Austin v Texasu, který vychoval Chase Hawka, Toma Dugana, Aarona Rosse, Morgana Wada, nebo třeba Seana Sextona. Už tady u těch jezdců víte, že jezdí každej po svym a jen tak někdo je nenapodobí. Dalším by mohlo být San Diego, odkud pochází univerzál Dennis Enarson a top streetař Chad Kerley a třetím bezpochyb Greenville, kam se po přistěhování Dava Mirry začali stahovat všichni parkoví jezdci své doby.

Mexiko
Z téhle temperamentní země pochází Daniel Sandoval. Malý ďábel, Sandokan, který na kole řádí jak tasmánský čert. V jeho malém vzrůstu se schovává hodně energie, kterou dává do ježdění a která může mít původ právě v horké mexické krvi.

Venezuela
Zamíříme na jih, kde najdeme domovinu Daniela Dherse. O tom se do posledních BMX Worlds v Kolíně nad Rýnem povídalo, že nikdy nespadl a spousta mladých jezdců tomu pevně věřilo, když jej vidělo jezdit. To jak dělá tailwhipy a jeho celkový boost s čistotou jízd je až nepochopitelný. Avšak ne každému se jeho styl líbí, proto zůstává jediným svého druhu.

Skotsko
Když se Kriss Kyle odstěhoval kvůli ježdění do Unit23, jeho život dostal nový směr a jeho kreativita maximální prostor. Hodně používá footplanty a snaží se jet vždycky jinak. Techniku dokáže střídat s neobvyklými transfery a neztratí se ani ve streetu.

Anglie
Tvrdí hoši z Anglie nikdy nezapírali svou vášeň pro techniku, výšku, průtahy a transfery. Mezi nejtypičtější anglické jezdce patří jednoznačně Harry Main, Mark Webb, Dean Cueson, Tom Justice, Ben Hennon a ze streetařů Dan Lacey nebo Benny Lewis.

Holandsko
V země tisíců tulipánů čaruje nejvíc, nebo spíš nejvýš v parku Daniel Wedemeijer a co se týče stylu zasnoubeným s bangerama, nejvíc čaruje Tom Van Den Bogaard. Ten jezdí způsobem, jakoby Mike Aitken uměl triple tailwhip.

Španělsko
Země flow a stylu, země Sergio Layose a Rubena Alcantary, chtělo by se říct. Tihle dva totiž položili základy šály a jejich ježdění patří mezi nejstylovější. Španělský styl je inspirován surfováním a plynulostí jízd a sám inspiruje jezdce po celém světě.

Francie
V zemi vína a sýrů se zasloužil o nejvýznamnější ovlivnění scény nejspíš flatař Matthias Dandois, který všechno vyhrával a chtěl se dál posouvat, tak začal kombinovat flat se streetem a dokonce si navrhnul na tento nový druh ježdění i rám s hodně zajímavou geometrií, nicméně zatím jsme nikoho podobného na scéně moc neviděli. A dalším originálem z Francie je Florent Soulas, který proslul díky ježdění bez řetězu a svým manualům a nosiem.

Německo
Germány dlouho táhnul team WeThePeople a Tobias Wicke se svou přední brzdou, twisterem a čtyřma pegama, ale už v té době se začal rýsovat mladý talent Bruno Hoffman, který měl od začátku skvělý styl v parku. Nakonec ale, jak všichni dobře víme, skončil u streetu, kde až našel opravdové využití své kreativity naplno. I když semtam střelí 540 přes funbox do fakie, jeho divokost a technika se snoubí nejlépe v ulicích.

Itálie
Odsud lze zmínit za nejvýznamnější jezdce Simoneho Barraca a Stefana Lantschnera. Stefan se nechal hodně ovlivnit španělskou partou, se kterou jezdí už léta pod vlajkou Fly Bikes. Za to Simone patří mezi nejkreativnější streetaře, co kdy vzali kolo bez brzd se čtyřma pegama do rukou. Je až neuvěřitelně nepředstavitelné, co se mu asi odehrává v hlavě, když vidí překážku nebo spot. Na oba jezdce je radost pohledět.

Polsko
V této zemi jde nejvíc na světové scéně vidět rozhodně Dawid Godziek s bráchou Šamanem na velkym kole. Dawid začínal na dirtu za barákem, kde měl ideální podmínky na ladění všech triků, které následně začal kombinovat. Už jen jeho postoj na kole je trochu odlišný. Nicméně nevyniká pouze tím, ale učí se i ty nejaktuálnější bangery včetně svého vlastního, čímž je 360 body varial.

Jižní Afrika
Z Kapského města se vám vybaví určitě jako první Greg Illingworth, který doslova miluje transfery a velkou rychlost.

Austrálie
Z divoké země na konci světa se většinou objeví nějaká triková mašina. Na styl si místní parta moc nepotrpí, ale za to dokáže pořádně nasypat. Jména jako Kyle Baldock nebo Logan Martin asi mluví za vše.

Slovensko
Scéna u našich bratrů je zatím ve zdárném vývoji, ale už lze říci, že jistou horkokrevnost v jejich jezdcích také lze zaznamenat. Jezci se s tím moc nepářou a solí ty největší pekla, které je napadnou. Jsou zde jména jako Viktor Orozs, Mišo Kovačovič, Filip Baník, nadějný Viktor Podstavek… Ve streetu, který předvádí obrovský potenciál, je jmen o dost víc, například Tomáš Blaho, který si nebere servítky ani v rampě či z velkých dropů, Jumbo Flamík, který čaruje na předním a celkově dává husté komba, vůbec celá Streetlife Crew jede bomby.

Česko
Ani u nás nechybí kvalitní jezdci, kteří berou ježdění po svym. Nejuniverzálnější Ondra Šléz sice už vyměnil kolo za tetovací strojek, ale pořád máme Berryho, který nás ve světě dokáže skvěle reprezentovat velkými originálními triky, díky kterým už i BMX scéna ví, kde leží Česká republika. Ve streetové sféře je pak nejdál ve světě, díky svému pojetí ježdění, Michal Šmelko, který dokáže zarvat jak velkou věc, tak technickou parádičku, a to se svou specifickou noblesou.

Ve výše zmíněném textu jsem se pokusil vyjmenovat to nejdůležitější. O spoustě kvalitních jezdců nebyla řeč. Šlo spíš o to zkusit začít vnímat rozdíly v přístupu k ježdění v různých zemích, abyste si například zkusili říct, kde by mohlo být zajímavé si zajezdit a s kým. Jaký vliv by to na vás mohlo mít a třeba podle tohodle shrnutí někdy zkusit na závodech tipnout, odkud by jezdec, který vás zaujme, mohl být. Ale taky třeba zjistíte, že je všechno jinak. Kolo totiž vnímá každej po svym, přestože vždycky v nějaké fázi k někomu vzhlížíte a necháte se inspirovat.
Každopádně, pokud vám někdo chyběl, napište jméno a oddůvodnění pod článek!