Kdo sledoval FISE World v Chorvatsku – Panonian Challenge online, nebo tam byl, ví, že Erik Figar zazářil. Postoupil do semi-finále a finále mu uteklo o třetinu bodu. Proto jsem se ho musel zeptat, jaký z toho má celkový pocity.

1) S kým a jak jsi na FISE World do Chorvatska jel a nejvíc felil?

Původně jsem byl domluvený hlavně s Mišem Kovačovičem, protože Honza Hanzlík, s kterým normálně vždy řeším cestu jel společně s celým 34R týmem. Pár dnů před samotným odjezdem mi ještě napsal Tomáš Blaho, no a v sobotu (dva dny před odjezdem) se mi ozval taky Martin Mašek, který nakonec vzal auto, dorazil v neděli do Brumova a v pondělí jsme vyráželi. A jelikož jsme byli na stejném hotelu společně s 34R, byli jsme tam všichni společně jako taková Czechoslovakia Crew.

2) Jak se ti líbil park a jak se ti v něm jezdilo?

Park se mi rozhodně zamlouval víc než ve Francii na první zastávce. Není tajemstvím, že všechny evropské závody, kde se park staví výhradně jen za účelem toho závodu, stojí za starou belu, ale tento se mi zdál postavený celkem dobře. Co se týče rozmístění překážek a velikosti parku, tak zatím asi nejlepší park ve kterém jsem jel závod. Co se týče ale samotné geometrie překážek, to už taková sláva nebyla. Menší funbox radši všichni skákali jen barrelem nebo 360, protože se jinak málem zabili, velký funbox měl naproti tomu zase dopad jako pro bruslaře. Buď si dopadl přesně, nebo na bouli. Moc prostoru na dopadu nebylo. Rádius v minirampě byl asi na úrovni radiusu od funboxu v Pardubicích a o tom stepupu s dopadem vysokým 15cm radši ani nemluvím. Každý park má ale své mouchy a asi by nebylo uplně úplně správně, kdyby byl park perfektní. Každý by jen jel to co má naučené z foampitu, a nikdo by nikoho nepřekvapil tím, jak může zrovna ten trik zrovna na té překážce udělat.

3) Finále ti uteklo o kousek, jaké z toho máš pocity?

No původně jsem nepředpokládal, že bych šel vůbec do semi-finále. Úroveň je tam fakt vysoká, a sám bych nevěřil, kolik dobrých a neznámých jezdců existuje. Když už jsem se do toho semi dostal, byl jsem v klidu, nedělal jsem si naděje, že bych mohl do finale, přece jen jsou tam dost velké jména. No ale když jsem se dozvěděl že jsem první pod čarou, a ještě k tomu o necelého půl bodu, zamrzí to. Hlavně v peněžence 😀 za 12 místo je totiž 500 euro. Ale někdo první pod čarou být musí, tak to letos padlo na mě no. Snad za rok to bude lepší.

4)Byl dost úlet, že jsi dokázal zajet skvělou jízdu i na Honzovém kole. Byli jste na to připravený ve stylu, že si kola půjčujete?

Připravení jsme na to nebyli. Ale řekl bych, že je tento sport pořád hodně přátelský, kde si navzájem všichni pomáhají, místo toho aby si záviděli výsledek. Takže když se ti v závodě pokazí kolo, půjčí ti ho druhý vedle tebe. Byla to náhoda, že jel Honza zrovna v mém heatu. Jet s někým jiným, jedu na jiném kole. No a co se týče té jízdy, ten kdo mě zná tak ví, že jsem dost flegmatický, a jestli mám na kole něco jinak moc neřeším. Na začátku jízdy jsem si udělal nohander přes funbox, a věděl jak se kolo chová. To mi stačilo abych to tak nějak údržbově odjel.

5) Jaké tam byly párty?

Český jazyk pro tyto věci asi nemá dostatečný počet výrazů. Je to jeden z největších bmx závodů na světě, tak si to asi umíte představit.

6) Vypíchni nejlepší a nejhorší zážitek

No, nejhorší byl rozhodně zážitek s přetrhnutým řetězem v jízdě. Když jedeš 800 km na světový závod, a jde o jedinou minutu, nechceš aby se zrovna v té minutě něco stalo. A ten nejlepší. To bude těžko. Asi nebude žádný konkrétní, celý závod byl jeden velký úžasný zážitek.

7) Další je, hádám, Baltic, jak se těšíš a co si z FISE bereš tam? (ve smyslu zkušeností)

Ano, dalším na řadě je Baltic. Každý rok se na Baltic Games těším. Je to můj nejoblíbenější zahraniční závod. Z hlediska zkušeností si asi na Baltic Games nic neberu, protože to je dost odlišné. Na Fise jsem jel zkusit si pořádný závod, zkusit zajet co nejlepší jízdu a získat co nejlepší umístění. Na Baltic Games si jedu užít srandu, atmosféru závodu, party, a nehledět na výsledek.

8.) Co říkáš na Habadu, Kovačoviče a Němce na FISE?

Když to vezmu popořadě. Habada mi přišel zbytečně zbrklý. Je dost vyježděný, kolo má v ruce, a kdyby nezmatkoval v jízdě a jel na jistotu, myslím že by se dost dobře umístil. U Kovačoviče bych řekl, že ho park dost překvapil, myslím si, že nečekal až tak velký park. No a ohledně Němce, nemám co vytknout. Jel sadu, jízda vypadala dost jistě, ne jako jeho trenink 😀 . Nicméně všichni tři mě překvapili, myslel jsem, že budou víc ztracení v tom parku.

9) Kdybys měl ve zkratce poradit, klidně v bodech, českému mladému jezdci, s čím jít do zahraničního závodu a co může očekávat, co by to bylo?

– Angličtina. Není to jen báchorka. Je fakt důležitá, prakticky asi to nejdůležitější.

– Nebojte se cestování. Není to tak, jak nás straší rodiče. Dřív to nebylo jen tak, ale teď je to opravdu easy. Navíc pokud si připlatíte za internet v zahraničí a máte po ruce Google, v životě se nikde nemůžete ztratit.

– Nebuďte stříklý z BMX hvězd. Samozřejmě k nim mějte úctu, jsou to lidi, kteří drži tenhle sport, ale nemusíte se roztéct kvůli tomu, že kolem vás prošel. Lepší je se seznámit, pokecat, navázat nové vztahy. Je to jako v práci, protekce se zkrátka hodí všude.

10) Díky za odpovědi a za skvělý reprezent ČR na zahraničních závodech!

Já dík za rozhovor a hlavně velký dík všem co sledovali a fandili!!