Dalším jezdcem, kterej vozí Shredwear a dostal se nám tak do hledáčku je Alexandr Sidor. Ten stojí mimo jiné za realizací, stavbou i údržbou bikeparku Hradiště. Co všechno to obnáší a spoustu dalších věcí se dozvíš v následujícím rozhovoru 😉

1) Kdo je Alexandr Sidor?
Závodník ve světě hustýho DéHáčka a DownTownu, svýho času i vítěz Českýho poháru v hobíkách a jedný série downtownu. V poslední době však víc stavitel, pořadatel akcí a provozovatel bikeparku. Ale jako každej rok na podzim vám řikám, že příští rok se do těch závodů zas opřu!

2) Bikeparky v létě místo a kolem sjezdovek je poslední dobou docela rozšířenej model. Co k tomu dovedlo tebe?
Je super, že se tohle děje. S enduro kolama přišla dobrá doba, každej chce jezdit a mít kde jezdit. Já se k tomu postupně dopracoval, vždycky mě bavilo dělat ježdění pro kámoše, stavěl jsem u sebe na vsi nový tratě, skoky, lávky a zval všechny k sobě a společně jsme trávili kolochvíle. Čím víc akcí, závodů a ježdění jsem dělal, tím víc jsem se blížil k myšlence udělat něco ještě většího a pro větší skupinu lidu. A mít svůj vlastní bikepark s lanovkou, to je sen.

3) Pro ty, co by se chtěli vydat podobnou cestou – Jak těžké bylo dovézt myšlenku k realizaci a co všechno za tím stálo? Lanovkáři to nejspíš uvítali, ale co třeba ochránci přírody a myslivci?
Já jsem měl v tomhle docela štěstí, les u sjezdovky Hradiště je pro lesáky bezvýznamný – kvůli svahu a špatnýmu přístupu techniky, takže od mužů v zeleném jsem dostal zelenou. Ale už to není žádná secret pěšinka za barákem, takže se muselo oslovit životní prostředí, to vydalo oficiální výjimku z užívání lesa. Páni z životního prostředí měli nakonec i radost, že jsem se jich vůbec zeptal.. Je to všechno o přístupu. Oběhl jsem všechny majitele pozemků, nechal si podepsat smlouvy. Zavázal jsem se i k placení pronájmu pozemků od městských lesů, které tam mají největší část lesa. Dole pod kopcem je MX trať, takže srn a prasat se tam moc nezdržuje – myslivci taky v řádku. A pak už zbývalo jen někde najít nějaký peníze na bagr.

4) Projekt má na Startovači od začátku roku 118 %, takže s financemi jste na tom dobře a může dál růst?
Kampaň na startovači..to byla velká šou. Měsíc nervů a neustálýho sledování pomalu přibývajících peněz. Udělali jsme s kámošema z Moderního videa (díky) suprový video a hromada kamarádů, bajkerů, rodinných příslušníků a i větších sponzorů přidalo svůj díl k téhle skládačce. Ještě jednou moc všem děkuju. Vybralo se nějakých 170 tisíc, největší část peněz padla za velký bagr, na prvotní hrubý hrábnutí do země, pak se taky museli udělat odměny pro přispěvatele – třička, nálepky. Nafta, dřevo, hřebíky.. .
Po vybudování první tratě na účtě ještě pár desítek tisíc zbylo, nepadly však na nový kolo nebo boty se svítící podrážkou, ale pomohly mi k realizaci letošního downtownu v Dačicích a zbytek jsem utratil minulý týden při bagrování nové lajny. Takže jsme na nule, ale není se čeho bát, makám tam s kámoškou lopatou každý den.

5) Jaké jsou plány bikeparku do budoucna?
Letos jsme stihli udělat jen hlavní Flow lajnu, takovou, kterou by měl každý sjet a někdo si i poskočit a během léta jsem na ní udělal pár nových odboček. Hned po ukončení sezóny a zavření bikeparku jsem sedl do malýho bagru (díky Adam Zich za půjčení) a začal tvořit Hard lajnu, obtížnější a ještě zábavnější. Do otvíračky 2019 ji chci mít hotovou, plus další flow lajna pro bojácné a nejmenší vznikne v lese na druhé straně od lanovky, dalším plánem je Hopsárium – spodní skoková sekce, jeden secret přírodní trail s pěkným gapíkem a spodní skill centrum. Takže práce asi tak přibližne habakuk. Jestli se mi daří plnit tyhle plány můžete sledovat na fb stránce Bikepark Hradiště.

6) Jak těžké je Hradiště udržovat v kondici a kolik Vás na to je?
Není to moc velkej kopec a prozatímní flow trail má nějakých 700 metrů a jelikož jsme měli otevříno víceméně jen po nedělích, tak letos nebylo zas tak náročný mít to pořád šejplý. Příští sezónu s přibývajícíma tratěma a snad i delší provozní dobou to bude náročnější. Co se týče starostí o ideální podmínky pro ježdění, vymýšlení a kopání, tak to zastávám já. Kámoš Přéma Mikokolášek se pak dole stará o přísun klobás a piv pro návštěvníky a dohlíží na plynulý chod bikeparku. Takže bikepark můžete rozjet i ve dvou lidech, heh.

7) Tuhle sezónu ses dal dohromady se Shredwearem, jak k tomu došlo?
Poprvý jsem se dostal do kontaktu se „šredvérem“ na mojí akci DemoAirDay 2017, kde nás poctil svou návštěvou takovej roztomilej klučík, kterej se chudák opil tak, že nebyl schopný ani jednoho brněnskýho slova. Jak jsem se pak dozvěděl, byl to právě Martin Saida, jeden z bratrů ve Shredwear triku. Na další, letošní ročník DemoAirDay už jsem pozval oba kluky, aby to u nás rozbalili, ukázali tady na vsi, co tvoří a pořádně si to s náma užili. Ondrův skok do jezírka na nočním pumptracku mě pak utvrdil v tom, že je dobrý se těhle bratrů držet!

8) V čem je pro tebe Shredwear jiný/tím pravým a co tě na něm baví nejvíc?
Klucí tvoří skvělý, jednoduchý a stylový designy. Na každým jejich kusu oblečení, či doplňku je vidět, že jsou to srdcaři a koukají na ten svět stejnýma očima – kolo, punk a zábava. Radost s nima spolupracovat a já doufám, že toho spolu ještě spoustu vymyslíme. Určitě koukněte na www.shredwear.cz nebo na jejich fb stránku!

9) Něco závěrem? Vzkaz, poděkování, apod.?
Od posledního tištěnýho Dirtbikeru už nějakej pátek uplynul a já vám dík, že jste pořád aktivní i v nový online době. Děkuju všem kámošům, že mi pomáhají žít svůj sen, že mě sledujou a jdou do toho se mnou. Hoďte palec na Bikepark Hradiště a přijeďte příští rok na legendární DemoAirDay, to jste ještě nezažili.

Mějte supr Vánoce a jezděte dokuď to jde!