Jirka se nám opět ohlásil s dalším updatem… Parádní počtení..

Takže jsem se opět dostal k tomu něco málo sepsat o našem výletu tam, kde jezdí auty vlevo a pijou se piva pro holky (třetinky). Super měsíc v Motuece jsme ukončili na Vánoce a vyrazili na jih. Cestou jsme viděli krásné místa, ale o tom sem asi psát nemá cenu. Dle mě je Zéland jako takový hezký celý a všude se mi zdá, že tu někde pobíhal Frodo s Gandalfem a tou další badnou.
Pojďme k těm dětským kolům. První zastávka, která měla stát za to, bylo město Christchurch. Město, které zasáhalo zemětřesení a stále to na něm jde znát. Je zde opravdu velký skatepark, velký bowl a vše možné, ale do toho taky spousta malých debilních koloběžkářu, kteří jezdí sem a tam, motají se všude možně a jejich vypasení rodiče se na to vše z povzdálí dívají. No tady fakt nechci být, i když mě ten beton opravdu lákal. Nevadí, jedeme hledat hliněný spot Bowenvale .Asi tak po hodině hledání a mého totální nasraní, poněvadž ulice a čísla cest zemětřesení nějak přeházelo nebo naše mapa je nějak špatně, skoky nacházím. Spot nijak velký dvě lajny, značně zničené nedávným deštěm doprovázené silným větrem a všichni lokálové někde na prázdninách, když jsou ty svátky. Docela rychle jsme ujeli a byl jsem docela rád, až jsem se z města vymotal a hrnul naši čtyřkolku Emu dál na jih.
A co teď? Po dalším cestování jsme se rozhodli, že si chci dobře zajezdit a vsadil na spot, který znají snad všichni, jooo Gorge Road, ulice v Queenstownu, město prý pro ty bohatší. Po silvestru v autě, připravování burgerů v autě a následném se opití v autě dokonce nacházíme konečně flek na spaní, kemp za přijatelnou cenu a co hlavně hned vedle skoků. Dokonce i ta práce se nám povedla, náš čtvrtý zaměstavatel je Lakeside Motel. A až už se těším, až budu doma vyprávět o tom jak, jsem uklízel luxusnější apartmány s dvěma Brazilkama, no to bude prdel.
Takže máme práci, máme kde bydlet a mám kde jezdit. Je tu teplo jezdí se denně a světlo máme až do půl desáté, co chceš víc? Když je doma kosa…
Zatím vše, pokusím se shromáždit pomalu nějaký materiál do videa a něco dostat na youtube. Co se týče skoků v Queenstownu, nemá moc cenu je představovat. Jsou to asi nejlehčí skoky, co jsem kdy jezdil. Zajezdí si jak malé dítě tak třeba šedesátiletý pán, který jezdí, skoro každý den navíc se pustil do střední lajny! Najíždění nebylo moc složité, když jsem parkrát zastavil abych se podíval kam mám jed dál abych si nevybral jiný odraz nebo dopad. Velké lajny jsou příjemné. Dle mě člověk si projede měnší lajnu a v podstatě ty větší fungujou podobně jen letíš o dost výš a dál. Je to všechno velice zábavné. Tak tolik zatím ode mě, vše brzo doplním snad další video Fotka je náš štědrý večer…